úterý 10. ledna 2012

Je začátek ledna za námi a já téměř každé ráno a večer vyhlížím z oken ... když lampy ještě svítí a já vyhlédnu a čekám na to kouzlo padajícího sněhu ... na tu nádheru dětství a volnosti ...



dny jsou přeplněné prací a chladem ... na šití a jiné věci nezbývá čas, ale i to málo, co jsem vytvořila už putovalo k novým majitelům .... a za to jsem ráda

nevím jak vysvětlit mé malé Mo (Emince), že u nás prostě sníh nepřišel ... nezbyde než za ním někam vyjet ... tak moc to děti mrzí ... chybí nám bobování za barákem a promáchané rukavice ... kaluže od bot

A tak i zítra budu jukat z okna ...




7 komentářů:

  1. i u nás v chladných horách bylo sněhu tak na jedno pidibobování, a dětem to chybí. nezbývá než doufat, že ještě napadá...
    díky za romantickou píseň.
    a krásné dny, Leni!

    OdpovědětVymazat
  2. Já už mám holky na bobování odrostlé, ale i tak nám ta zima chybí, raději bych křupavý sníh než bláto.

    OdpovědětVymazat
  3. jojo Leni...přesně, jak píšeš...vždycky když padá sníh, tak poslouchám zírajíc z balkona to nádherné ticho a vracím se do dětství...jak jsem vždycky zírala z okna paneláku do rozsvícených lamp u kotelny...chjo, kde jsou ty časy :´-(
    ...no kde...patří našim dětem ;o)

    OdpovědětVymazat
  4. Krásná písnička!!
    Kája tak dlouho čekala na sníh, že budeme stavět sněhuláka, že najednou začala mluvit o moři... asi už to trvá dlouho, to čekání...

    OdpovědětVymazat
  5. ...tak už konečně!!! nemohla jsem Káju dostat domů ze zahrady....

    OdpovědětVymazat
  6. No my koukali z okna v teplíčku ... jsem zvědavá, jak to bude o víkendu ... normálně jsem si ten sníh přivolala ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Koukni ke mě máš tam překvapení:)

    OdpovědětVymazat