čtvrtek 26. února 2015

Milé překvapení ...



Dnes emailem přišlo mi a potěšilo moc,
honí se mi hlavou celou tuto noc,
že plést já holka pojedu, 
a mé prsty, oko potěšit já dovedu,
to je teď jasná věc....



V dubnu se opět zúčastním kurzů pletení od Vlněných sester. Dvě milé dámy a pár hodin v prima atmosféře. Změna je veliká však v tom, že kurzy se budou konat v rámci Prague Patchwork Meetingu. Říkala jsem si no co, tak se tam nepodívám a užiji si jen pletení. Ochmatávání látek a očumování bude zas jindy. Chyba lávky. Bude to náročný a přeplněný den. Díky ...




pátek 20. února 2015

Plánování začíná

Slovo dalo slovo a plány na příští 2 roky možná i déle se změnily. Budeme se připravovat na příští rok na Svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostela. Myslím, že je ten správný čas. Zatím to vypadá na mne a mého otce. Muž zatím přemýšlí, ale spíš se přikloní k pozici domácího zázemí pro naše děti a možná za námi dorazí do cíle. 

Momentálně pročítáme různé webové stránky a hledáme informace. Výběr trasy bude hlavně na otci, protože já bych se klonila pro francouzskou trasu již z Francie, ale obě další jsou velmi krásné a lákavé. Délku musíme také probrat. Zda z Leone, zda z portugalského Porta. 

V 1. fázi mne čeká trocha tréninku u nás. Svatojakubskou pouť by měl každý podniknout již ze svého rodiště. Ale hlavně mne čekají lekce španělštiny. Báječný směr i cíl. 

Už teď vím, že budu chtít jednou projít všechny 3 trasy. Možná jednou až z Čech.







Dnes jsem dostala krásnou kytici od mého muže k zítřejšímu svátku. No a ručička váhy ukázala 80,5kg .. což je téměř 6kg méně než na začátku roku. Čtu sedmou knihu a trvá mi velice dlouho. A pletení pokračuje skvěle. Již načínám 6té klubo a za chíli budou dopletena záda. 

čtvrtek 19. února 2015

Procházka Prahou





Po dlouhé době jsem nespěchala. Setkání s rodiči a společná procházka nám třem udělala moc dobře. Jejich vzpomínky .... ze studií a společného života  ... byly krásné.

Pro mne byl nejsilnějším zážitkem návštěva maltézského kostela - Kostela Panny Marie pod řetězem na Malé Straně. Úchvatné místo, které ve mne vzbuzuje ještě větší touhu po putování. Začínám o něm uvažovat stále častěji.


kostel Panny Marie pod řetězem

kostel Panny Marie pod řetězem


úterý 10. února 2015

Úryvky





Když člověk putuje k nějakému cíli, je velice důležité, aby sledoval cestu. Právě cesta nás vždycky učí, jak nejlépe dojít, a obohacuje nás, když se jí ubíráme. 



Člověk nikdy nesmí přestat snít. Sen je potravou duše, tak jako jídlo je potravou těla. Během naší existence se nám sny mnohokrát rozplynou a touhy změří, ale snít musíme dál, jinak zhyne naše duše. 



neděle 8. února 2015

Na rozhraní

Na rozhraní dne. Mezi prací a volnem. Teď mnoho nočních a málo času doma. Za chvíli zas sbalit a jít. 
Dočetla jsem Alchymistu od Paula Coelha. Kdysi jsem od něj pár knih četla a asi je potřebuji zas pročíst všechny. Jednu po druhé. Našla jsem také dalších pár knih, které asi nutně potřebuji přečíst. Často teď koukám do katalogu knihovny, zda takovou a makovou knihu vůbec mají. 

Má milá malá holčička dočetla knihu. V té své 2. třídě musí hlavně číst. Potěšila mne ta změna u ní, kdy dočítala knihu a s vědomím, že ji čeká již jen jedna poslední a velmi krátká kapitola pravila: " Už Vás budu mít přečtené a za chvíli se s Vámi musím rozloučit. S tebou Aničko, s tebou Lekvačko, s tebou Prakvačko i s tebou Piškuntálku!" Došlo mi, že už ví. Ví o čem četla a že slova už zapadají tak hezky do sebe. Dávají nám příběhy a myšlenky. Trvalo jí to dlouho, ale o to radostnější je to poznání. 

Nel celý týden jezdila do Prahy a nahrávala se sborem CD na HAMU. Zvláštní zážitek pro ni. Radostný a vysilující zároveň. 

Muž mi dává teplo domova. Klid. Tolik potřebnou lásku a klid. 

Svetru zas o chlup více na jehlicích ... už načato 4.té klubko




neděle 1. února 2015

Měsíc je za námi

Letošek utíká.

Zlepšila jsem čtení. Skóre 5ti knih za měsíc je u mne až neuvěřitelné.
14dní pracují na svetru a už mám tak 20cm. Jsem nadšená.

Stihla jsem trochu teplotovat. Bohužel. Ikdyž jsem podstoupila vyjmutí mandlí, i tak je krk náchylný a citlivý. Musím se o sebe starat a odpočívat.

Stravovací omezení se mi vžívá a kůže je klidnější. Spojeno s tím jde dolů i trochu váha, což není na škodu.

Tak hezky je mi v poslední době po boku mého muže. Tak ráda jsem, že i s rodiči se snažíme a je to milé. Dcerky jsou sluníčka. Musím je často objímat. Kolik radosti mi dávají.

Jen šití mi nejde přes prsty. Není ta správná chuť, a to tu leží tolik krásných látek...

Ráda bych zlepšila cvičení. Stále pokračují v józe a začala jsem chodit i na cvičení na misích. Je to makačka.

Kurz focení se o měsíc odložil, tak doufám, že se uskuteční.

A stojím sama před sebou a rozhodnutím, zda pokračovat ve studiu, či nikoliv. Mám teď znatelně víc času na děti a i zdravíčku a tělíčku to prospívá, ale stále váhám. No uvidíme.