Náš velký kamarád musel už jít.
Některá rozhodnutí a loučení bývají těžká. Těžší než si v tu chvíli umíme sami představit.
Jaký měl život, to nedokáži posoudit, ale důchodce byl tuze šťastný. Poslední 3 roky života žil na vsi, se zahradou a dostatkem všeho a hlavně se 4ma rukama, které byly stále připravené ho hladit. Občas tam těch rukou bylo víc, když přibyly i ty naše.
Bude nám po něm smutno. Snad je tam se svým páníčkem ... Joska ho měl moc rád.
Je to jako bychom se s bratrem loučili podruhé ...
Smutné. Přebolí až zadlouho. Jenže se nedá nic dělat, život už je takový. Petra
OdpovědětVymazatUpřímnou soustrast. Betynce je 12 a někdy si říkám, jak to pak zvládnou děti...
OdpovědětVymazat♥ pro Tebe ♥
OdpovědětVymazat