Dnešek a dny příští ...

Víkend byl ve znamení párání. Opustila jsem svůj rozpracovaný a téměř dokončený citrón z Lace. Prostě se chuť změnila a nemělo smysl ho dokončit. 

Svetr teď odpočívá, ale už je to spíš finiš ... Bude báječný ...

Po dlouhé době jsem byla na zahrádce ... 

Trochu se naladit na jaro. 

On je tam šťastný a já s ním. 

Dnešek ráno byl ve znamení uvědomění si. 

Místa, kde jsem, kým a s kým. 

Jsem ráda. Za přátele. 

Za ztraceného bratra jsem potkala v životě sestru, která je mi oporou, i když spolu teď téměř nejsme.

A za mého muže nejvíc. Za rozhodnutí, kterými jsme spolu prošli a dnes mohu již říci, že zvládli. Za nás, děti i ty kolem nás.  

Jednou z nejtěžších věcí je se rozhodnout. Je jedno, zda dobře, či špatně, ale nezůstat viset mezi. Přijmout svá rozhodnutí a věci tak, jak přicházejí. 

Dnes zkouším zas něco nového k obědu. Vrátí se děti z víkendu a já se vlastně tolik těším. Prázdniny a pár dní hlavně s nimi.