Dnes je to více jak týden. Ještě stále to nemám vnitřně vstřebáno a zpracováno. V pondělí 10.6. jsem úspěšně obhájila svou bakalářkou práci a složila státní zkoušku na 1. lékařské fakultě UK. Je až k nevíře, jak rychle to uteklo a jak moc byly mé dny plné i prázdné. Jsem za tu zkušenost velmi vděčná. Nikdy jsem netušila, jak náročné to bude a to že bylo. Z celého ročníku nás zbylo jen pár, na prsty jedné ruky bych je spočítala. Jsem vděčná, za lidi, které jsem potkala a poznala. Jsem vděčná za věrné přátele a mé kamarádky, které na mne nezanevřely a za mé blízké, kteří mne tolik podporovali.
Pro tuto chvíli toto pole vyklízím a velmi zvážím, zda se na něj kdy vrátím, i když nikdy neříkej nikdy. Hlava by na to byla, ale toho času je třeba věnovat jinam.
Postupně se vzpamatuji a postupně i srovnám své dny všední tak, aby byl zas čas a ne jen chuť tvořit.
